Autor: Bill Hodgdon
Zasláno: 4. srpna 2004
Je jasné, že segmentace je velmi
důležitá pro jakýkoliv business. Je potřeba však rozlišit dva základní rozdíly
mezi trhy typu B2B a B2C (viz slovníček). První
rozdíl se týká toho, které oddělení přímo může ovlivnit růst prodejů. A druhý
rozdíl je v počtu lidí, které je potřeba přesvědčit, než se podaří uskutečnit
obchod.
V případě B2C je to oddělení
marketingu, které má snad největší vliv na růst prodeje. Využívá se reklamy,
slevových kuponů, přímého kontaktu potencionálních zákazníků, systémy slev,
telemarketing atd. Je také potřeba říct, že máme k dispozici obrovské množství
informací o zákaznících a také studie, které nám říkají, co na zákazníky
funguje a co ne. Vlastně důvod, proč se o tomto zmiňuji je to, že prakticky všechny
marketingové strategie pojednávají o vztahu firmy a koncových spotřebitelů, tedy
případ B2C a tak nějak se předpokládá, že to samé bude fungovat i v případě
B2B, kde je zákazníkem jiná firma a ne koncový uživatel.
V případě B2B je to oddělení prodeje,
které má přímý vliv na velikost prodejů. Sice i zde hraje jistou roli oddělení
marketingu, ale tady je potřeba zejména úsilí obchodníků. Marketing jim jen pomáhá
hledat trhy a případně tyto trhy připravuje, a pak už je to jen a jen na
obchodnících, aby uzavřeli kontrakt. Knížky o marketingu i kurzy marketingu
předpokládají, že stačí dobrá reklamní kampaň a že vlastně naše zboží nebo
služba je tak skvělá, že každý obchodník snadno uzavře kontrakt se zákazníkem.
Tento předpoklad je však chybný a trvat na něm mohou jen ti, kteří nikdy osobně
neodpovídali za naplnění plánů prodejů. Musíme znát odpovědi na pět
otázek, které jsou založeny na tom, co vlastně musíme vědět, abychom dokázali
prodat naše výrobky nebo služby. Jestli na tyto otázky neumí marketingové oddělení
efektivně odpovědět, pak by se měla jeho růstová strategie vylepšit.
A teď těch pět otázek:
Jaká je velikost mého trhu a na základě čeho byla tato velikost odhadnuta?
Jaká jsou kritéria pro jasnou identifikaci toho, kteří ze stávajících zákazníků
patří do cílové skupiny a kteří tam nepatří?
Jaké hospodářské výsledky (skutečná měřítka výkonu vyjádřená konkrétními
čísly) jsou dosahované na tomto trhu, o kolik je můžeme zlepšit naším výrobkem
nebo službou?
O kolik se zlepší hospodářské výsledky těch, kteří si náš výrobek nebo službu
koupí?
Kolik času (nebo kontaktů) musíme věnovat těmto zákazníkům, abychom dosáhli
očekávaného růstu?
Teď ke druhému rozdílu mezi B2B a B2C a
tím je počet lidí, které je potřeba přesvědčit před tím, než prodáme. V
případě B2C je to většinou jeden člověk, zatímco v případě B2B jde vždy o
několik lidí. A to je zásadní rozdíl.
Zkusme se na to podívat očima TOC a
jejího nástroje, kterému se říká "mafiánská nabídka" (Mafia Offer).
Pozn: Původně jsem považoval mafiánskou nabídku za vynikající nápad. Později
jsem však zjistil, že jediným člověkem, kterého je skutečně potřeba
přesvědčit, je majitel obchodu.
V případě B2B musíme pro správné
pochopení potřeb nebo problémů zákazníka znát odpověď na otázku: Na které
pozici je člověk, se kterým u zákazníka jednáte? Problémy nákupu, vývoje,
údržby, logistiky, IT nebo personalistů jsou naprosto odlišné! Samozřejmě, můžete
zkusit jít přímo za nejvyšším vedením firmy a zkusit tam zjistit, s jakými
problémy se potýkají. V tomto případě bohužel většinou nevznikne dostatečný
tlak na vlastní výkonné oddělení, které by mělo vaše řešení implementovat.
Mafiánská nabídka, která bude fungovat,
musí vést ke zvýšení průtoku za minimálních rizik pro zákazníka. A jsou to jen
dvě oddělení v běžné firmě, které jsou přímo odpovědná za průtok: obchodní
oddělení a zákaznický servis. Ostatní oddělení podporují tyto dvě
vydělávající oddělení a snaží se minimalizovat svoje náklady. Z toho plyne, že
strom současné reality (Current Reality Tree) musí být postaven na problémech právě
těchto dvou oddělení a schéma konfliktu musí obsahovat myšlenky, které přímo
vedou k trvalejšímu zvýšení průtoku a nejlépe i ke snížení provozních
nákladů.
Když to shrnu, mafiánská nabídka nebude
fungovat, pokud nevede u cílové skupiny zákazníků ke zvýšení jejich průtoku
a/nebo snížení jejich provozních nákladů za minimální míry rizika.
S pozdravem
Bill Hodgdon |